Profil setkávacího manévru s ISS

10. června 2007 v 1:27 | NASA, překlad Jana Šimková |  Letové mechanizmy raketoplánů
Setkávací manévry raketoplánu s ISS
OMS-1 (Orbit insertion) - Zřídka použité stoupací zážehy
OMS-2 (Orbit insertion) - Opakování primárních oběhů sledujících stoupání a dokončení orbitálního vsunutí/zasunutí. Pro některé lety se opět může využít fázovaných zážehů.
NC (Rendezvous phasing) - Spočívá v zasažení hrany "spojené"s terčem (podobný terči)
NH (Rendezvous height adjust) - Zasáhnout vrchol delta "spojený" s terčem
NPC (Rendezvous plane change) - Odstranit planární chyby/nerovnosti…
NCC (Rendezvous corrective combination) - Provést "naloďovací" cílený zážeh v setkávací sekvenci. Za použití hvězdných dat odtranit fázové a výškové chyby související s terčem v Ti…
Ti (Rendezvous terminal intercept) - Druhý zážeh s s. sekvenci. Za použití hlavně radarových dat umístí loď do trajektorie pro zachycení terče.
MC-1, MC-2, MC-3, MC-4 (Rendezvous midcourse burns) - Tyto zážehy využijí hvězdné navádění a data ze setkávacího radaru pro upravení trajektorie do konečné pozice před manuální fází.
Vše se zachycuje na fotografiích z digitálních fotoaparátů využívajících 400 a 800mm objektivy.
Přibližování se zastavuje 600 stop pod stanicí kvůli zajištění potřebného osvětlení ke spuštění setkávacího manévru nebo případnému zpětnému chodu.
Tento manévr se provádí 9 minut a současný obrat o 360° dá posádce stanice prostor pro pořízení více jak 300 fotografií tepelných štítů.
Po povelu pilota posádce stanice provede raketoplán (nosem napřed) zpětný obrat o třičtvrtě stupně za sekundu.
Fotografie se pořizují z okna z modulu Zvezda digitálním fotoaparátem Kodak DCS 760 vybaveným 400mm a 800mm objektivy.
Fotodokumentace je jednou z mnoha metod jak zjistit a zkontrolovat technický stav tepelného ochranného systému včetně zpevněných karbonových (uhlíkových) dlaždic na předních okrajích křídel a nose raketoplánu.
Fotografie se posílají inženýrům a managerům mise staničním komunikačním systém Ku - band k analýze.
Spojovací manévr
Jakmile raketoplán dokončí rotaci, bude nákladový prostor nasměrován přímo na stanici. Poté seraketoplán přesune cca 400 stop přesně před stanici jako přípravu na konečné přiražení do doku.
Posádka raketoplánu mezitím vyhodnocuje data z palubních navigačních laptopů - laserového pásmového přistávacího systému.
Za pomoci kamery namontované v centru doku se přesně dovádí raketoplán ke spojení s ISS. Pokud bude potřeba, zastaví dočasně asi 30 stop od stanice, aby se ujistil o vyrovnání přistávacího mechanismu.
Pro spojení se vzhledem ke stanici udržuje stále stejná rychlost - cca desetina stopy za sekundu (zatímco obě lodi se pohybují rychlosí 17 500 mil za hodinu.) a přistávací mechanismus udržuje vyrovnání s přesností tří palců.
Poté co dojde ke kontaktu raketoplánu a stanice ISS, okamžitě jsou zajištěny přípravnými petlicemi. Okamžitě jak raketoplán "zakotví", se deaktivují řídící trysky, aby se zredukovala síla působící na styčné plochy.
"Antišokové" pružiny doku absorbovují jakýkoli pohyb mezi stanicí a raketoplánem.
Jakmile už dochází k jakýmkoli pohybům mezi stanicí a rekotoplánem, stáhne se dokový kruh a uzavře konečnou sadu pojistek mezi dvěma prostředky.

(stav při misi STS 117)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama